Jdi na obsah Jdi na menu
 


Život a kariéra


Vidím pouze budoucnost. Minulost jsou jen data - informace které je třeba brát v úvahu. (Ayrton Senna)



Ayrton Senna nebyl pouze skvělým jezdcem. Ve vzpomínkách mnohých je zapsán jako nezapomenutelná ikona motoristického sportu. Brazilec se již za svého života stal mýtem. Ayrton dokázal vyvolávat emoce, tak jako málokdo.
 
Senna byl představitelem chudé země a celá Brazílie k němu vzhlížela. Ayrton dokázal naplnit svůj talent a přetavit jej do hmatatelných výsledků. Nezlomná touha po úspěchu byla motorem, který hnal Sennu k dalším a dalším vítězstvím.
 
Jaký vlastně byl jako člověk? Lidé jej vnímali jako vážného, dobře vystupujícího, praktického a hlavně normálního člověka, který si dokázal získat druhé svým vystupováním a pozitivním přístupem.
 
Jakmile usedl do vozu, dokázal se s ním sžít do té míry, že dokázal všechny okouzlit tím, jak lehce jej ovládal a tím, jak dokázal bez viditelného stresu předvídat, co se stane. Jezdil velmi agresivně, ale přitom s až neskutečnou precizností. Ayrton získal šedesát pět prvních startovních pozic a zdálo se, že jej nedokáže nic zastavit. Pro ty, kdo milují svět formule 1, znamenala jeho vítězství z počátku devadesátých let důkaz obrovského potenciálu. Museli to tak cítit všichni – diváci, soupeři i sám Senna.
 
Ve světe profesionálního sportu se Senna dokázal pohybovat tak, jako v té době snad nikdo. Skvěle prezentoval svůj image a profitoval z nejrůznějších obchodních spekulací. Dokázal proniknout i mimo komunitu nadšenců o závodění. Ať přišel kamkoliv, tak jej lidé poznávali. Jeho jméno se stalo synonymem závodění.
 
Sennova smrt přišla v okamžiku, kdy pilotoval nejlepší vůz a jel si pro další vítězství. Bylo to zcela neočekávané a nepochopitelné. Roky od tragické události plynou, ale mýtus tady zůstává. Příliš na něm nemění zub času ani nové informace a zjištění, která se čas od času dostanou na světlo světa.
 
Značka jménem Senna i dnes vyvolává zájem. Z prodeje zboží nesoucího jeho jméno plynou milióny, ve statisícových nákladech vycházejí další publikace o jeho životě. Dokonce i charitativní organizace nesoucí jeho jméno vzkvétají.
 
Dnes však pozornost médií, fanoušků a dalších lidí spíše zajímají nevyřešené okolnosti jeho tragického odchodu a výsledek soudního řízení, než Sennův odkaz a jeho vítězství. Jde o velmi dlouhý a komplikovaný soudní spor.
 
Proč Ayrton Senna vyjel z tratě okruhu Imola v jejím nejrychlejším místě, když ve své stošedesáté Grand Prix vedl? Proč zemřel? Co se stalo s jeho autem? Lidé si pokládají tyto otázky.
 
Ayrton Senna se narodil 21.března 1960 jako druhé dítě úspěšného obchodníka a velkostatkáře Miltona da Silvy. Rodina žila v Santaně, bohatém předměstí brazilského Sao Paula. Ayrton byl nemotorný a později u něj dokonce diagnostikovali problém s koordinací motorických funkcí. Jeho otec byl motoristický nadšenec a všiml si, že zájem o auta projevuje i jeho malý syn. V portfoliu firem patřících da Silvovi byla i společnost zabývající se prodejem součástek automobilů. Milton da Silva věřil, že auta pomohou rozvinout synův potenciál. Ve čtyřech letech usedl malý Ayrton do motokáry o výkonu jednoho koně. Za volantem se z něj stal někdo úplně jiný. Rozhodně nebyl neobratný, spíše koncentrovaný a sebejistý.
 
Ayrton se našel, jako málokdo a od té doby jezdila rodina každý víkend do veřejných parků, kde mohl Ayrton řídit svou motokáru. Jako student byl spíše průměrný, ale jakmile čelil možnosti ztráty svého privilegia "řídit", dokázal ze sebe dostat maximum. V osmi letech již řídil rodinné auto a sledoval dění v Evropě. Jim Clark a Jackie Stewart byli v té době jeho inspirací.
 
Zhruba v této době si začínal budovat jméno první velký formulový Brazilec Emerson Fittipaldi. Emerson jezdil s Lotusem Colina Chapmana. Když mu bylo deset, dostal od svého otce novou plnohodnotnou motokáru o objemu 100 cm3.
 
Protože minimální věk pro účast v závodě motokár v Brazílii byl třináct let, mohl Ayrton trénovat pouze na lokálním okruhu v Parque Anhembi. V roce 1972 slavila celá Brazílie zisk prvního titulu Mistra světa formule 1, který získal Fittipaldi. Hned příští rok se na okruhu Interlagos nedaleko Sao Paula jela první Grand Prix Brazílie. Závod vyhrál úřadující šampión a celá Brazílie slavila. Uprostřed tohoto dění byl i mladý chlapec, který snil o tom, že nebude ani další Fittipaldi nebo Jackie Stewart, ale nejlepší pilot všech dob.
 
Konečně mu bylo třináct a mohl závodit legálně. Jeho první závod se uskutečnil ještě v tom samém roce na motokárovém okruhu komplexu Interlagos. Proti Sennovi nastoupily všechny lokální hvězdy včetně Mauizia Saly. Ayrton dokázal hned ve svém prvním závodě vyhrát. Senna senior později prohlašoval, že právě motokáry byly skvělou průpravou pro kariéru závodního jezdce.
 
V roce 1977 vyhrál Ayrton jihoamerické mistrovství motokár a stejný výsledek zopakoval i o rok později. Cílem pro všechny motokárové závodníky byla Evropa a Mistrovství světa v Le Mans. Proti mnohem silnější konkurenci dokázal Ayrton dojet na celkovém šestém místě, což bylo vzhledem k jeho zkušenostem považováno za senzaci. Přesto byl však Senna zklamán, že nevyhrál žádný ze třech finálových závodů.
 
V roce 1979 se Ayrton vrátil do Evropy a v Mistrovství světa v Estorilu skončil celkově druhý. O rok později v belgickém Nivelles mu patřilo opět druhé místo.
 
V roce 1981 přijel Senna do Anglie, aby závodil ve Formuli Ford 1600 za Ralpha Firmana a jeho tým Van Diemen. Senna byl tou dobou již ženatý s Liliane Vasconcelos a žil v projatém bungalovu nedaleko Snettertonu. Ayrton se dokázal rychle adaptovat na auta o objemu 1600 cm3. Závody se jezdily téměř každý víkend. Senna debutoval v Brands Hatch a skončil osmý. O týden později v Thruxtonu byl již třetí. V tom roce se jely tři série současně a Senna nastoupil hned do dvou z nich. Brzy jsme jej mohli vidět opět v Brands Hatch. Van Diemen si uvědomoval potenciál jejich mladého jezdce a posadil jej do nejnovějšího vozu. Senna se vzápětí kvalifikoval jako první. Ayrton v tom roce nakonec zvítězil v obou sériích, do kterých nastoupil.
 
Senna stál na životní křižovatce. Aby mohl pokračovat v závodění, potřeboval sponzora. Protože ve vyšších formulových sériích působilo v té době několik brazilců, nebylo sponzorských peněz nazbyt. Frustrovaný Ayrton oznámil ukončení kariéry a uvedl, že špatný jezdec s penězi dostane vždy lepší auto, zatímco dobrý jezdce bez peněz je opomíjen. Vrátil se zpět do Brazílie a pracoval ve společnosti svého otce dodávající stavební materiál. Po čtyřech měsících v něm i nadále bilo srdce závodníka. Padlo rozhodnutí a Senna se vrátil k závodění. Ne však již jeho manželka.
 
Liliane vyrostla v luxusu a věděla, že život s Ayrtonem bude obtížný a že bude muset podstoupit mnoho obětí, než se jejímu manželovi podaří něčeho dosáhnout. Dohodli se na odloučení a jeho otec jej spolu s jednou brazilskou bankou sponzoroval v dalším roce. Ayrton dokázal v sezóně 1982 zvítězit ve dvaceti dvou závodech a stal se šampiónem Formule Ford 2000.
 
Dalším krokem byla Formule 3, která znamenala poslední krok před vstupem do formule 1. Britské mistrovství Formule 3 sestávalo z dvaceti závodů a představovalo velmi dobrý test schopností strojů i jezdců. Dva jezdci vstoupili do ročníku 1983 jako favorité: Ayrton Senna a velká naděje Anglie Martin Brundle. Senna získal záhy devět vítězství v řadě a vítěznou sérii přerušila až kolize v tréninku na další závod. Ten nakonec vyhrál Brundle. Sezóna se stala soubojem obou favoritů a ani jeden z nich se nemínil vzdát. Šampionát měl být rozhodnut v posledním závodě v Thruxtonu. Senna demonstroval odhodlání i smysl pro detail, které pro něj byly charakteristické. Nechal předělat motor mistry z italské společnosti Novamotor. Následoval zisk první startovní pozice, vítězství v závodě. Titul byl rázem jeho. Konec sezóny oslavila Formule 3 v portugalské enklávě Macau. Macau Grand Prix se účastnili piloti ze všech národních sérií. Senna vyhrál a v tu chvíli začala být jednání o jeho možné účasti ve formuli 1 vážná. Senna byl okamžitě vystaven politice formule 1. Chtěl jít do Brabhamu, ale byl odmítnut Piquetem. Jedinou možností se tak stal Toleman. Druhořadý Toleman dokázal podepsat s nejnadějnějším jezdcem té doby tříletý kontrakt.
 
Senna debutoval ve formuli 1 v roce 1984 před zraky domácího publika na okruhu Jacarepagua. Jenže věci se měly trochu jinak, než ve formuli 3. Dokonce i ten nejlepší jezdec byl bez správného auta a motoru bez šancí. Toleman později posloužil jako základ pro mnohem úspěšnější Benneton. Jenže v sezóně 1984 se Toleman potácel na chvostu startovního pole. Nejlepším výsledkem tak pro Sennu bylo osmé místo na startu. V GP Brazílie se Senna kvalifikoval jako šestnáctý a ze závodu odstoupil v osmém kole kvůli technické závadě. V San Marinu se dokonce ani nekvalifikoval, což pro něj byla zcela nová zkušenost.
 
Po několika závodech, kdy se s formulí 1 spíše seznamoval, začaly pomalu přicházet i lepší výsledky. Do Grand Prix Francie odstartoval s novým vozem. Opět jej však postihly problémy s turbem a musel odstoupit. Hned v dalším závodě v Monaku se Senna kvalifikoval na třináctém místě. Vypadalo to, že by mohlo pršet a Senna začínal cítit, že by mohla přijít jeho šance. Závodění na mokru zdůrazňuje rozdíly mezi jednotlivými jezdci. V sedmém kole byl již Senna šestý. V jedenáctém kole málem havaroval, poté co přeskočil obrubník a jeho Toleman letěl vzduchem. Prost, který jel na čele závodu, dojel Tea Fabiho, který dostal smyk a uprostřed tratě mu zhasl motor. McLaren těsně minul Fabiho Brabham a narazil do jednoho z traťových komisařů. Prost nevěděl, zda-li jej zabil či nikoliv (později se ukázalo, že nešlo o smrtelnou nehodu) a byl incidentem otřesen. Mansell se chopil příležitosti a ujal se vedení. Jel velmi agresivně, možná snad až příliš rychle a havaroval. Lauda jedoucí na druhém místě udělal drobnou chybu a dostal rovněž hodiny. Ve dvacátém kole vedl Prost před Sennou o 33,8 sekundy. V kole 31 činila ztráta Senny 7,4 sekundy. Počasí bylo i nadále záludné a Prost při každém průjezdu prostorem cíle signalizoval žádost o ukončení závodu V kole 31 byl závod skutečně ukončen a Sennovi tak bylo odepřeno první vítězství. Nicméně zrodila se legenda. Úspěch v Monaku však Sennovi nestačil. Bylo zřejmé, že potřebuje lepší zázemí, pokud chce pomýšlet na zisk titulu.
 
Senna tajně vyjednával s Lotusem ohledně nadcházející sezóny a ačkoliv měl tříletý kontrakt s Tolemanem, měl v něm i klauzuli týkající se možného vykoupení se. Lotus představoval pro mladého Sennu vrchol, vždyť to byl tým Clarka a Fittipaldiho. Jenže Lotus byl po smrti zakladatele Colina Chapmana na cestě směrem dolů. Pro Lotus byl Senna mužem, který se měl pokusit o návrat stáje na výsluní.
 
V Monaku 1984 nechal Senna nahlédnout všechny, kdo se o formuli 1 zajímali, do budoucnosti. O rok později, opět na mokru, přišlo v Portugalsku Sennovo první vítězství. Následovalo první místo v belgickém Spa. Ani Senna však nedokázal dostat Lotus na tam, kam dříve patřil a v roce 1988 se stal jezdcem McLarenu. Je ironií, že namísto aby Prost Sennu vetoval coby svého týmového kolegu, přivítal jej s otevřenou náručí. V tom roce vyhrál Senna osm závodů a stal se poprvé Mistrem světa. O rok později skončil druhý za Prostem a to i navzdory tomu, že měl více vítězství. Vztah mezi Sennou a Prostem se postupně zhoršoval, až nakonec Francouz z McLarenu odešel a stal se jezdcem Ferrari.
 
 
 
V letech 1990 a 1991 jezdil Senna v McLarenu po boku Gerharda Bergera. Navzdory urputným bitvám s Prostem a Nigelem Mansellem to byl Brazilec, kdo v těchto letech získal dva mistrovské tituly. Odchod Hondy a vzestup Renaultu donutily McLaren vyklidit pozice.
 
Jediné, co zůstávalo byl Senna a i to se v roce 1994 změnilo. Ayrton se stal jezdcem Williamsu. O toto místo přitom Senna dlouho usiloval a v jednom okamžiku dokonce nabízel své služby bezplatně. Sezóna, která začala pro Sennu velmi slibně, však záhy skončila. Tragická nehoda v Imole, třetím závodě sezóny 1994, znamenala konec živoucí legendy jménem Ayrton Senna. Svět Grand Prix byl ještě otřesený ze smrtelné nehody mladého Rakušana Rolanda Ratzebergera. Neblahým znamením byla i vážná nehoda Rubense Barrichella. To, co postihlo Sennu, nadobro změnilo formuli 1 a ani po deseti letech nejsou všechny okolnosti toho, co se vlastně stalo, známé.
 
Spolu s Ayrtonem Sennou ztratil celý motoristický sport jeden z největších talentů a pilota, který toužil po vítězství, tak jako málokdo. Zatímco Senna na trati bojoval ze všech sil, mimo ni se prezentoval jako velkorysý a přemýšlivý člověk. Roky, kdy Ayrton Senna, Nigel Mansell, Alain Prost a Nelson Piquet bojovali za každou cenu o nejmenší výhodu na trati i mimo ni jsou dnes již minulostí. Formule 1 se změnila.